Stres je v dnešní uspěchané době nevyhnutelným společníkem mnoha lidí. Ačkoli může mít krátkodobý účinek na zvýšení výkonu, dlouhodobý stres může působit destruktivně na tělo i mysl. Jedním z méně zřejmých dopadů chronického stresu je jeho vliv na proces hubnutí, který může být jak značně negativní, tak kontraproduktivní.
Fyzický dopad stresu na organismus
Když se člověk ocitne ve stresu, tělo vylučuje hormony jako adrenalin a kortizol. Tyto hormony byly v minulosti klíčové pro přežití, jelikož připravovaly tělo na „útěk nebo boj“. Dnes však v moderním světě zřídkakdy čelíme fyzickým hrozbám, a tyto hormony mohou narušovat metabolické procesy. Zvýšená hladina kortizolu může vést k ukládání tuku, zejména v oblasti břicha, což je spojeno s vyšším rizikem metabolických onemocnění.
Psychologické aspekty stresu
Stres může vyvolat chuť na nezdravé potraviny bohaté na cukry a tuky. Mnoho lidí drží stres v šachu prostřednictvím tzv. „emocionálního jedení“, což může sabotovat jejich snahu o zhubnutí. Potraviny, které si lidé ve stresu vybírají, často obsahují „prázdné“ kalorie, které nezasytí na dlouho, avšak přidávají se ke kalorickému příjmu.
Narůstající únavnost a nedostatek pohybu
Stres nezřídka přináší únavu a vyčerpání, což může vést ke snížení fyzické aktivity. Když je někdo vyčerpaný, je nepravděpodobné, že si najde čas nebo energii na cvičení, což je přitom důležitá součást úspěšného procesu hubnutí. Pohyb pomáhá nejen spalovat kalorie, ale také zlepšuje náladu a snižuje hladinu stresu.
Negativní vliv na spánek
Stres také negativně ovlivňuje kvalitu spánku. Nedostatečný nebo nekvalitní spánek může narušit hormonální rovnováhu, zvýšit pocit hladu a snížit pocit sytosti. Hormony leptin a ghrelin, které regulují pocit hladu a sytosti, mohou být nevyvážené, což vede k nadměrnému příjmu potravy a zvýšenému riziku obezity.
Jak stres zpomaluje metabolismus
Když je tělo ve stresu, dochází ke změnám v metabolismu. Ovlivnění hladiny inzulínu a dalších hormonů může zpomalit schopnost těla zpracovávat glukózu a další živiny, což může vést k nárůstu hmotnosti. Tělo je náchylnější k uchovávání energie ve formě tuku, místo aby ji efektivně využívalo.
Dlouhodobé zdravotní důsledky
Kromě přímého vlivu na váhu má stres také řadu dlouhodobých zdravotních důsledků, které mohou znesnadnit hubnutí. Mezi ně patří zvýšené riziko kardiovaskulárních onemocnění, cukrovky 2. typu a dalších metabolických poruch. Tyto stavy dále komplikují proces hubnutí a udržení zdravé hmotnosti.
Sociální dopady spojené s hubnutím a stresem
Stres může také ovlivnit sociální aspekty života. Často vede k izolaci a snížení motivace, což může narušit podporu okolí, která je klíčová pro úspěšné hubnutí. Není neobvyklé, že lidé pod stresem vyhledávají útěchu v jídle na úkor socializace a zdravého životního stylu.
Základní strategie ke zvládnutí stresu
Zatímco je nemožné se zcela vyhnout stresu, existují způsoby, jak ho účinněji zvládat. Mezi ně patří pravidelná relaxace, meditace, jóga a další techniky zaměřené na klidnou mysl a snížení napětí. Důležité je také vyhledání odborné pomoci, pokud je stres nepřekonatelný vlastními silami.
Stres může být tichým, ale přesto významným protivníkem v boji o zdravou tělesnou hmotnost. Jeho vliv na metabolismus, psychické zdraví a celkovou pohodu může způsobovat, že se udržení nebo snižování váhy stane mnohem obtížnějším. Klíčem k úspěchu je tedy nejen snaha o zdravé stravování a fyzickou aktivitu, ale také efektivní zvládnutí stresu, který je zásadní pro dosažení a udržení zdravé váhy.
Zdroj: https://pmc.ncbi.nlm.nih.gov/articles/PMC7909591/, https://pmc.ncbi.nlm.nih.gov/articles/PMC10241186/, https://pmc.ncbi.nlm.nih.gov/articles/PMC3136584/, https://pmc.ncbi.nlm.nih.gov/articles/PMC3395375/
