Cvičení může být pro jedince s depresí účinnější než prášky

Odborníci opět přicházejí s převratným zjištěním o vlivu pohybu na lidskou psychiku. Opravdu dokáže aktivní životní styl a cvičení porazit depresi bez jediného léku?

Při léčbě psychických poruch jsou antidepresiva klasickým řešením. I farmakologie ale naráží na své limity. Někomu nezaberou první ani druhé předepsané medikamenty, jiný zase těžce snáší extrémně nepříjemné vedlejší účinky. Tak ještě, že ze sportu těží všichni!

Úleva s každou kapkou potu

Lékaři ještě donedávna doporučovali fyzickou aktivitu spíše jako příjemný doplňkový program k běžné klinické terapii, dnes do ní vkládají obrovské naděje. Současná medicína od základů přepisuje zavedená pravidla a boří letité mýty o léčbě smutku, stresu a úzkostí!

Vědecké důkazy hovoří jasně

Pravidelný fyzický trénink potlačuje zničující symptomy deprese a chronické úzkosti až jedenapůlkrát úspěšněji v přímém porovnání s běžně předepisovanými léky či tradičními sezeními u psychologa (1). Pozitivní změny v mozkové biochemii nastupují velmi rychle, přičemž nejvýraznější zlepšení duševního stavu zaznamenali experti u sportovních programů trvajících pouhých 12 týdnů (2). Krátkodobé, ale o to intenzivnější zásahy do zaběhnuté denní rutiny nesou to nejlepší ovoce.

Proč pohyb funguje lépe než pohovka u terapeuta?

Že se pár uběhnutých kilometrů dá svou účinností srovnávat s platem léčiv, zní skoro až neuvěřitelně. Z pohledu prosté fyziologie to není neuvěřitelné, ale banálně jednoduché. Během svalové námahy centrální nervová soustava vyplavuje masivní a léčivé množství endorfinů, zejména pak serotoninu. Tyto blahodárné přírodní hormony radosti fungují jako nesmírně silná analgetika a přirození stabilizátoři kolísající nálady (3). Spolehlivě tlumí každou sžíravou psychickou bolest a z těžkých životních výzev dělají snazší a snesitelné překážky.

Není sport jako sport

Možná právě teď horečnatě přemýšlíte, zda se musíte okamžitě přihlásit na nejbližší extrémní vytrvalostní maraton. Rozhodně ne, tak klid! Vliv jednotlivých konkrétních druhů pohybu na pacientovu mysl podrobně zkoumala rozsáhlá odborná studie publikovaná ve slavném lékařském časopisu The BMJ (4). A závěry vás asi překvapí. Zjistilo se totiž, že pro léčbu depresí jsou prospěšné aktivity typu chůze, běhání, jógy nebo silového tréninku. Intenzita zátěže přitom představuje naprosto zásadní a určující faktor celého ozdravného procesu. Čím vyšší energii do samotného cvičení vložíte, tím výraznější a trvalejší úlevu od temných chmur zažijete.

Překonání prvních těžkých dnů

Kdo někdy bojoval se skutečnou depresí, ten ví, že vstát z vyhřáté postele někdy vyžaduje nadlidské úsilí. Člověk bezmocně lapený v temných a úzkostných myšlenkách nedokáže vnímat svět kolem sebe v jasných a veselých barvách, proto si obléct tepláky a vyrazit ven do nevlídného počasí vypadá jako nemožná mise. Mozek navíc neustále a mimořádně kreativně generuje dokonalé a neprůstřelné výmluvy, proč zůstat doma. Zkušení trenéři i psychologové shodně radí nečekat na náhlou spásnou motivaci, protože ta sama od sebe nepřijde.

„Motivaci vytváří akce. Nemusíte mít náladu na cvičení, stačí učinit racionální rozhodnutí a začít. Jakmile organismus rozpohybujete, s aktivitou se dostaví i chybějící energie a chuť dál pokračovat,“ vysvětluje americký klinický psycholog Robert L. Leahy (5).

Malé krůčky dělají velká odhodlání

Důležité je nevytyčovat si hned zpočátku nerealisticky ambiciózní sportovní cíle. Naplánovat si napoprvé náročný hodinový výběh ostrým tempem skončí s největší pravděpodobností těžkým zklamáním, svalovou horečkou a naprostou demotivací. Daleko chytřejší, bezpečnější a rafinovanější strategií je závazek k pouhé pětiminutové lehké aktivitě. Těchto nenáročných pár minut opatrného protahování na koberci v obývacím pokoji dokáže spolehlivě prolomit onu nesnesitelně paralyzující celodenní nečinnost. Jakmile se ztuhlé svalstvo konečně dá do pomalého pohybu, velice brzy získáte pocit, že hravě zvládnete pokračovat o poznání déle. Drobná denní vítězství postupně posilují nalomenou vůli a dodávají tolik chybějící odvahu do všech dalších nelehkých dnů.

Samota versus společnost

Zásadní a velmi častou otázkou zůstává osobní volba mezi sdílenými kolektivními a ryze individuálními sporty. Vědci pečlivě zkoumali i tuto rovinu problému, načež přinesli nečekané a šokující překvapení pro celou odbornou veřejnost. Desítky let bezmezně panoval zavedený názor o naprosté nutnosti bohaté sociální interakce. Lékaři se bláhově domnívali, že hlavní prospěšnost týmového sportu tkví z obrovské části právě ve sdílení silných emočních zážitků s ostatními usměvavými lidmi. Jenže! Stále častěji se ukazuje, že zdravotní přínosy se dostavují zcela nezávisle na tom, absolvujete-li trénink s velkým týmem, anebo běháte úplně sami v tichém a opuštěném lese (6).

Začněte hned a bez výmluv

Fyzická aktivita vážně není jen o budování svalů a hubnutí do plavek. Je to vysoce účinná medicína pro bolavou duši a zlomenou psychiku. Ochota překonat nevyhnutelné počáteční nepohodlí představuje velký krok k lepším a usměvavějším zítřkům. Jste připravení vyjít jim vstříc?






Celkem 0 komentářů

Reklama

Zavřít Pro pokračování se musíte registrovat nebo přihlásit

Přihlásit se Registrovat