Patříte k lidem, kteří nemají dostatek sebedůvěry? Škoda. Tím neprokazujete laskavost sobě, ani nikomu jinému. Prozradíme, proč a jak sebepodceňování poznáte.
Jasně, lidé, kteří se přeceňují, jsou nepříjemní a většinou pak padají z větší výšky. Ale ani sebepodceňování není o moc lepší. Každý, kdo se drasticky podceňuje, se obvykle připravuje o šanci rozvíjet se a žít svobodně a bezstarostně. Lidé, kteří se podceňují, svou nejistotou a uzavřeností připravují své okolí i o něco, co by mohlo přinést okolí obohacení a co mohou dát druhým jen oni – svůj jedinečný, nenahraditelný přínos. Proto je ve skutečnosti velmi sobecké, pokud se považujete za příliš nedůležité a neuděláte nic, abyste překonali své vlastní podceňování. Takže pokud o sobě víte, že sebedůvěra není vaše silná stránka, je nejvyšší čas zapracovat na svém sebevnímání a sebeúctě. A pokud to nevíte, máme pro vás několik tipů, jak poznat, že se podceňujete.
Nikdy se na nic neptáte
Klást otázky? Tak to ani náhodou! Zastavit proces jen proto, že jste něčemu nerozuměla? Nebo obtěžovat ostatní něčím, co zajímá vás? Nikdy! To, na co se ptáte sami sebe, málokdy považujete za natolik důležité, abyste to mohli sdílet s ostatními. Ale položte si otázku, jak často se někdo jiný zeptal na něco, co zajímalo také vás?
Nemáte velké cíle
Čeho chcete ve svém životě dosáhnout? Nebýt pro nikoho přítěží? Ale buďme upřímní: neobdivujete ostatní za jejich odvahu a ambice, i když se jim to někdy nedaří?
Nevěříte lidem, že vás milují
Samozřejmě, že někdy máte pocit, že by to tak mohlo být a existují lidé, kteří s vámi skutečně rádi tráví čas a zdá se, že vás mají rádi. Ale stále máte na paměti, že lidé se mýlí a očekáváte, že jednoho dne si všichni ostatní uvědomí, kdo skutečně jste. Možná byste měli pomalu začít důvěřovat druhým a brát je trochu vážněji!
Zlehčujete své pocity
Nic se neděje! To je v pořádku! Jsem v pohodě! Tyto a jim podobné fráze jsou součástí vašeho standardního repertoáru, když máte problémy nebo se necítíte dobře. Ano, nebýt nikomu na obtíž, to je motto vašeho života. Ale nemyslíte, že by bylo hezké starat se o někoho, koho milujete?
Když se vám něco podaří, je to obvykle štěstí
Nějak si uvědomíte, že nejste největší smolař pod sluncem. Ale v první řadě máte docela štěstí. Například to, že jste přiměřeně chytří a máte na něco talent, není vaše zásluha. Takže není důvod být na tebe hrdý. Neobdivujete snad ostatní lidi za to, čeho mohou dosáhnout díky svým schopnostem? Proč si myslíte, že na sebe mohou být hrdí, ale vy ne?
Vyhýbáte se výzvám
Převezměte zodpovědnost, dobrovolně se pusťte do zvláštních úkolů. Nepředpokládejte, že to jiní udělají lépe než vy. Ostatní se učí z chyb a neúspěchů a rostou díky novým výzvám.
Kritiku od vás nikdo neuslyší
"Spolupráce mohla dopadnout lépe, kdyby...", "Wow, máš skvělou postavu!", "Jsi na špatné cestě!" – myslíte si sice něco takového, ale neříkáte to. Koho zajímá vaše zpětná vazba a názor? Ale i kdyby tomu tak bylo, nejste náhodou rádi, když s vámi ostatní sdílejí své názory, i když je to jen proto, aby vás utvrdili v tom, co sami víte?
Zdroj: názory autora
