Antioxidant je v poslední době poměrně nadužívané slovo, mnozí však nevědí, co přesně znamená. Setkáváme se s ním například u některých potravinových doplňků nebo i u kosmetiky. Antioxidanty vnímáme jako něco pozitivního a zdravého, často si je také spojujeme s omlazením a krásou. Co ale v našem těle způsobují a proč je potřebujeme?
Nejde jen o výdobytek moderní doby a součást boomu zdravého životního stylu? Pojem antioxidanty je často užíván také ve spojitosti s volnými radikály, které našemu tělu naopak škodí. Právě antioxidanty je mají neutralizovat (1). Udělejte si v tom s námi jasno a zjistěte, jak čerpat antioxidanty z přírodních zdrojů.
Co jsou to volné radikály
Abychom pochopili účinek antioxidantů, měli bychom nejdříve vědět něco o volných radikálech. Volný radikál je každá molekula, která obsahuje lichý počet elektronů, a vykazuje tak velkou nestabilitu a reaktivitu. Taková molekula se snaží ve svém okolí co nejrychleji udat svůj nadbytečný elektron, aby dosáhla rovnovážného stavu. Tím vzniká oxidativní reakce, jejímž vlivem může dojít až k tzv. oxidačnímu stresu. Volné radikály vznikají v našem organismu neustále jako vedlejší produkt látkové výměny v buňkách. Můžeme je ale do těla přijímat i z vnějšího prostředí. Vyskytují se např. v průmyslových látkách, jako jsou pesticidy, hnojiva či výfukové plyny. Vznikají také vlivem kouření, nadměrné konzumace alkoholu, špatné stravy a to především konzumace polotovarů a smažených jídel či užíváním silných léčiv (2).
Negativní účinky volných radikálů
Oxidace těla způsobená volnými radikály je hlavní příčinou stárnutí. Volné radikály hrají také roli ve vzniku nebo rozvoji několika desítek onemocnění. Narušují buněčné membrány a ničí DNA (kyselinu rybonukleovou), čímž přispívají ke vzniku nádorů a rakoviny. Podílejí se také na vzniku Alzheimerovy choroby či řady srdečních a plicních onemocnění. Přemírou volných radikálů dochází k narušení rovnováhy a poškození zdravých buněk našeho těla (3).
Pozitivní účinek antioxidantů
Jak jsme si již zmínili, přemíra volných radikálů v našem těle způsobuje kyslíkovou, tedy oxidační reakci. Jak už nám proto napovídá samotné pojmenování antioxidanty, tyto látky dokážou oxidační reakci zabránit, volné radikály neutralizovat a minimalizovat tak jejich škodlivé účinky. Antioxidanty i volné radikály si tělo v určité míře vytváří samo. Protože v dnešní době jsme ale každodenně vystavováni škodlivým vnějším vlivům, které vznik volných radikálů podporují, naše tělo si nemusí stíhat vytvářet dostatek antioxidantů samo. Jejich příjem ve stravě je tak pro naše zdraví nezbytný. Ochrání nás před nemocemi vznikajícími v důsledku oxidačního stresu a zpomalí chátrání a stárnutí našich buněk. Není náhoda, že jsou antioxidanty přidávány také do kosmetiky, která má revitalizovat a omladit pokožku. Tyto jejich účinky jsou vědecky prokázané (1, 2).
Nejbohatší zdroje antioxidantů
Mezi antioxidanty s největší antioxidační kapacitou patří vitamin E, vitamin C, beta-karoten a selen. V největším množství se vyskytují v rostlinných zdrojích, především v ovoci a zelenině. Významnými antioxidanty jsou i flavonoidy, což jsou rostlinná barviva. Jejich výskyt v ovoci či zelenině tedy snadno poznáme podle jejich výrazné barvy. Hojně se nachází například v pomerančích, lesních plodech, červeném víně, červené paprice, rajčatech, špenátu, dýni anebo mrkvi. Kromě antioxidačních vlastností působí flavonoidy antibakteriálně a podporují produkci hormonů. Vědecké výzkumy také potvrdily, že zvýšený příjem flavonoidů snižuje riziko onemocnění srdce a cév. Měli bychom určitě upřednostňovat přírodní zdroje antioxidantů před těmi syntetickými. Jednak mají vyšší účinky a příliš vysoké dávky syntetických antioxidantů mohou mít řadu vedlejších účinků, dokonce mohou způsobit opět i oxidační stres (4).
Zelený ječmen
Tato superpotravina má velmi široké a všestranné účinky na náš organismus. Obsahuje vysoké množství chlorofylu, který je díky vitaminům A, C a E významným antioxidantem. Zelený ječmen pak navíc obsahuje beta-karoten a spoustu dalších vitaminů, minerálů a enzymů pomáhajících při léčbě závažných onemocnění srdce a cév, chronických potíží s kůží, ale také s trávením. Zabraňuje překyselení organismu, které je také příčinou mnoha civilizačních chorob. Působí jako prevence a posiluje imunitu (4).
Rakytník řešetlákový
Rakytník je trnitý keř s dlouhými podzemními výhonky. Přestože se nejvíce účinných látek nachází v plodech, zdraví prospěšné látky obsahuje v podstatě celá rostlina. Je jednou z nejstarších bylin, kterou člověk používá k léčení. Rakytník obsahuje velké množství antioxidantů v podobě vitamínu C, dokonce desetkrát víc než pomeranč. Dále má vysoký obsah vitaminů A, B, F a K a již zmíněných flavonoidů. Tato oranžová rostlinka podporuje imunitní systém, čistí organismus, pomáhá při revmatismu či kožních onemocněních (4).
Zelený a černý čaj
Léčebné účinky čajovníku byly známé už v dávné minulosti. Čaj obsahuje přibližně 130 chemických látek. Patří sem třísloviny, flavonoidy, některé vitaminy (A, B, C a P) a minerální látky. Antioxidačním účinkem jsou významné především flavonoidy, které mohou zabránit oxidaci cholesterolu v krvi, jenž způsobuje vytváření usazenin na stěnách cév. Typ a množství flavonoidů v čaji se mění v závislosti na druhu listu, prostředí, ve kterém čajovník roste, zpracování, výroby a dalších faktorech (4).
Zařaďte antioxidanty do svého jídelníčku
Jak jsme již řekli, pro získání maximálního množství antioxidantů ze stravy je důležité ji přijímat v syrovém stavu. Málokdo však zvládá sníst několik kusů ovoce a zeleniny denně. Výbornou variantou jsou chutné smoothie nápoje připravené z celého ovoce či zeleniny, kromě vitaminů tak vašemu tělu dodají také spoustu vlákniny (4).
Zdroj: (1) www.ncbi.nlm.nih.gov/pmc/articles/PMC5745491/, (2) www.ncbi.nlm.nih.gov/pmc/articles/PMC5789319/, (3) www.ncbi.nlm.nih.gov/pmc/articles/PMC4310837/, (4) www.ncbi.nlm.nih.gov/pmc/articles/PMC2841576/
