S každým z nás žije v jeho střevech nepředstavitelné množství bakterií, kvasinek, plísní, virů a parazitů. Tito maličcí tvorové jsou s námi od pravěku a v souhrnu se nazývají střevní mikrobiom. Jde o mikroorganismy hodné i nepřátelské, které nám mohou způsobit nejrůznější zdravotní problémy.
Žijí spolu v jakémsi ozbrojeném příměří. Pokud jsou v rovnováze, tak našemu zdraví neškodí, naopak jsou pro něj doslova nezbytné. Zdravé střevní prostředí je základem pro správné vstřebávání živin a dobře probíhající detoxikaci, je podmínkou dobré imunity, zdravé hmotnosti, a ovlivňuje dokonce naši psychiku. S narušením rovnováhy ve střevech souvisí oslabení imunitního systému, které může být příčinou alergií, ekzémů a dalších onemocnění počínaje častým banálním nachlazením.
Jak podpořit střeva zdravou stravou
Pro zdraví střev je důležitá vyvážená strava s důrazem na příjem vlákniny. Z jídelníčku bychom měli vypustit vysoce průmyslově upravené potraviny a dávat přednost přirozeným potravinám ve vysoké kvalitě. Důležité je maximálně omezit volné cukry, tedy sladkosti a potraviny s přidaným cukrem. Každodenní přítomnost cukru v jídelníčku narušuje mimo jiné trávení a podporuje kvašení. Kvasinky, které se běžně vyskytují v trávicím traktu, se mohou přemnožit a způsobovat nadýmání, průjmy, zácpy a další zdravotní komplikace.
Omezte lepek
I zdravým lidem, nejen alergickým na lepek, prospěje snížit příjem lepku, a to hlavně redukcí potravin z bílé mouky. Tato mouka je zbavena podstatných ingrediencí nutných pro dokonalé trávení živin v ní obsažených, obsahuje pouze škroby a lepek. Trávení je na rozdíl od celozrnných výrobků velmi rychlé. Nedostatečně natrávený lepek pokračuje do střeva, kde vytváří lepkavý šlem, který brání správnému pohybu střev a vstřebávání živin střevní stěnou.
Soustřeďte se na dostatek vlákniny ve stravě
Správnou funkci střev podpoříme dostatečnou konzumací celozrnných obilovin, luštěnin, oříšků, semínek, ovoce a zeleniny. Tyto potraviny jsou výborným zdrojem vlákniny, nestravitelných nebo jen částečně stravitelných polysacharidů. Vláknina je potravou (prebiotikem) prospěšných střevních bakterií (probiotik), podporuje jejich rozmnožování a růst. Dále zahušťuje obsah střev a zrychluje jejich pohyb, tím pádem podporuje správné vyprazdňování (frekvence, prevence průjmu a zácpy), a navíc mechanicky střeva detoxikuje. Denně bychom měli sníst asi 30–45 g vlákniny.
Zařaďte tzv. živé jídlo
Každý den je vhodné si dopřát nějaké živé jídlo, tím jsou myšleny přírodně kvašené potraviny. Kvašenou zeleninu neboli pickles, kváskový chléb, kvalitní bílý jogurt nebo fermentované sójové produkty jako je tempeh, miso pasta, kvalitní sójová omáčka. Tyto potraviny obsahují bakterie mléčného kvašení, tedy přírodní probiotika.
Pozor na stres a alkohol
Velkým nepřítelem pro naše střeva je také stres. Při dlouhodobém chronickém stresu je trvale sníženo prokrvování střev a vylučování trávicích šťáv se všemi negativními zdravotními důsledky. A konečně je třeba šetřit alkoholem, dopřávat si ho jen příležitostně, pivo a kvalitní víno je jistě lepší volbou než tvrdý alkohol. Alkohol je jedním z rizik u nás velmi rozšířeného karcinomu tlustého střeva.
Antibiotika a přehnaná hygiena
Antibiotická léčba je vždy velkým zásahem do rovnováhy střevního mikrobiomu. Měla by být zahájena jen v nejnutnějších případech. Bohužel dnes všude slýcháme a čteme o tom, jak jsou antibiotika nadužívána, a to nejen při léčbě lidí, ale také v chovech domácích zvířat a ryb, odkud se dostávají do potravního řetězce. Výsledkem je vzrůstající rezistence bakterií vůči antibiotikům. Každé jednotlivé použití antibiotik má za následek likvidaci zdravého střevního mikrobiomu. V průběhu a po ukončení antibiotické terapie je potřeba věnovat pozornost prebiotikům a probiotikům, a to jak těm přirozeným z potravy, tak uměle připraveným preparátům, lékům a potravinovým doplňkům.
Přirozené prostředí plné mikroorganismů
Pro získání co největšího počtu stimulů, které posílí naši imunitu při soužití s mikroorganismy, bychom měli co nejvíce času trávit v přírodě. Není od věci pěstovat doma květiny a dovolit dětem chovat nějakého domácího mazlíčka. Také nemusíme chorobně dezinfikovat domácnost a vlastní těla antibakteriálními prostředky. I tady platí všeho s mírou, abychom prostředí kolem sebe nezbavili přirozené škály mikroorganismů, na které náš imunitní systém musí být zvyklý, aby obstál a nepodlehl alergiím a autoimunitním nemocem.
Zdroj: Johanka Mo, healthline.com
